|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě
Holubová Šmejkalová, Adéla
Název práce: Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě Autor: Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová Ústav: Ústav pro životní prostředí Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr., Ústav Chemických Procesů AV ČR Školicí pracoviště: Ústav Chemických Procesů AV ČR Abstrakt: Experimentální měření počtu aerosolových klastrů od velikosti 1,17 nm probíhalo od srpna 2016 do prosince 2018 na Národní atmosférické observatoři Ko- šetice. Analyzovány byly podmínky atmosféry, které vedou ke stabilizaci klastrů, formování aerosolových částic a jejich následnému růstu. Během dní, kdy nedo- cházelo k formování částic, se projevil vliv nárůstu výšky mezní vrstvy atmosféry způsobující pokles koncentrací celkového počtu aerosolových částic i plynných po- lutantů. Naopak při událostech vzniku nových částic byl efekt zředění atmosféry překryt nárůstem počtu nových částic a byl pozorován pouze pokles koncentrací plynných polutantů. Mezní vrstva atmosféry byla během vzniku částic vyšší, což může znamenat obohacení atmosféry o další látky přenášené dálkovým transpor- tem nebo jejich přenos z volné troposféry. Měření menších velikostí částic aeroso- lového spektra pomohlo lépe specifkovat dny a podmínky atmosféry, kdy nejenže dochází ke stabilizaci klastrů, ale nově vzniklé částice i nepřerušeně rostou. Klíčová...
|
|
|
Atmosférický aerosol a působení hydrometeorů
Jüthner, Ludvík ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
atmosférického aerosolu a srážkovými epizodami deště, sněhu a mrholení. V práci jsou užita pozaďové lokality Milešovka. Pro jejich sběr byla ující pohyblivost částic (SMPS). Desetiminutové průměry byly využity pro zjištění změny koncentrace částic aerosolů při jednotlivých srážkových epizodách a pro výpočet scavenging koeficientu. Dále proběhl výpočet Pearsonových korelací pro zjištění efektu velikosti dešťových kapek, intenzity srážek, teploty, relativní vlhkosti a rychlosti větru na snižování koncentrace aerosolu Při hodnocení změn koncentrace aerosolových částic během jednotlivých jevů vyplynulo, že ačkoliv se všechny tři vybrané hydrometeory podílely na částic pouze déšť zapříčinil jejich pokles ve všech velikostních třídách ( potvrdil vyšší úspěšnost deště, . Čištění atmosféry deštěm pak probíhalo nejlépe mezi kapkami - mm a částicemi Při analýze h částic byly zjištěny signifikantní negativní korelace deště (10 Měření poskytlo další výsledky k dosavadním, primárně zahraničním studiím problematice podoblačného vymývání. Tato práce potvrzuje výsledk Ždímal (2016) a rozšiřuje tak charakteristiku pozaďových lokalitách střední Evropy. Klíčová slova: hydrometeory, distrometr, SMPS, atmosférický aerosol, vertikální mokrá
|
|
|
Simultánní stanovení ultrastopových koncentrací kyseliny dusičné a dusičnanů v ovzduší pomocí chemiluminiscenčních online analyzátorů
Čmelíková, Dorota ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vývojem, optimalizací a reálným využitím kontinuálního průtokového analyzátoru pro online detekci kyseliny dusičné a dusičnanů v ovzduší. Principem analýzy je fotolytická konverze dusičnanu v roztoku na peroxodusitan, který je následně detekován pomocí chemiluminiscenční reakce s luminolem. Hlavním cílem této práce byla optimalizace parametrů analyzátoru s následným praktickým využitím při analýzách městského ovzduší. Detekční limit plynné kyseliny dusičné byl stanoven na hodnotu 0,13 g·m3, při stanovení dusičnanů v aerosolu byla tato hodnota 0,10 g·m3. Naměřené online hodnoty koncentrací byly porovnány s hodnotami z referenčních offline analýz. Analýza městského ovzduší probíhala ve dvou kampaních (září 2022 a únor 2023) na Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Měřící aparatura byla umístěna v laboratoři ve 2. patře budovy a vzorky byly odebírány z okna z ulice Veveří.
|
|
|
Stanovení koncentračního pole PM2.5 v ovzduší obce Družec během topné sezóny
Šmok, Dominik ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Lokální topeniště na pevná paliva v malých obcích mají během topné sezóny v zimě velký potenciál zhoršovat kvalitu ovzduší, především emisí PM2.5, do takové míry, že jsou překračovány limity WHO a US-EPA pro PM2.5. V obci Družec, okres Kladno, byla během 14denní měřící kampaně, s využitím stacionární sítě 6 monitorů měřící minutové koncentrace PM2.5, zjištěna výrazná časová variabilita a prostorová heterogenita koncentračního pole PM2.5. 24hod. limit pro PM2.5 (US-EPA, 35 μg∙m-3) byl v průměru za celou dobu měření překročen na zahradě základní školy. Na ostatních stanovištích byl 24hod. limit pro PM2.5 překračován ojediněle a současně na všech stanovištích pouze v jeden den, kdy byly koncentrace PM2.5 nadlimitní na celém území ČR. Z analýzy časového průběhu minutových hodnot PM2.5 vyplývá, že lokální topeniště v průměru zvyšovaly koncentrace PM2.5 o 61-72% (16-25 g∙m-3) na exponovaných a o 40-49% (6-10 g∙m-3) na pozaďových stanovištích, přičemž hodnoty PM2.5 exponenciálně klesaly s vzrůstající rychlostí větru až do 2 m∙s- 1 , kdy se ustálily na 8-16 g∙m-3. Mobilní měření vteřinových koncentrací PM2.5 a počtu submikronových aerosolových částic - PNC během sedmi identických procházek v jednom dni, potvrdilo výraznou heterogenitu koncentrací aerosolových částic i v mikroměřítku. Byly identifikovány...
|
|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Role aerosolu v klimatické změně
Švátora, Milan ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Atmosférický aerosol je suspenzí kapalných nebo pevných částic nebo jejich směsí v atmosféře. Troposférické aerosoly se mohou dostávat do ovzduší ze svých přirozených zdrojů nebo ze zdrojů antropogenních. Uvolňování oxidu siřičitého ze spalování fosilních paliv a organického a elementárního uhlíku ze spalování biomasy, jsou hlavní antropogenní zdroje aerosolu. Primární aerosoly mají přímý emisní zdroj (prach z lomů nebo z půdy, částečky mořské soli při vlnobití, vulkanický popel při sopečných erupcích). Sekundární aerosoly vznikají chemickými reakcemi látek v atmosféře, které přemění plyny na částice - tzv. konverze plynů na částice (vznik nitrátů oxidací oxidů dusíku nebo síranů z oxidu siřičitého). Atmosférický aerosol je důležitou složkou atmosféry a podílí se na významných atmosférických dějích, jako je tvorba a vypadávání srážek, radiační bilance Země. Aerosoly mohou ovlivnit radiační bilanci Země dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím absorpce a rozptylu krátkovlnného a dlouhovlnného záření - tzv. přímý účinek. Nebo slouží jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří zárodky vodních kapičkek. Aerosoly tak mohou ovlivňovat utváření, množství, délku existence a radiační vlastnosti mraků - tzv. nepřímý účinek. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na tyto mechanismy, kterými aerosoly ovlivňují radiační...
|
|
|
What is a connection between atmospheric aerosols, meteorological parameters and gaseous pollutants?
Slezáčková Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Název práce: Jak souvisí vlastnosti atmosférických aerosolů s meteorologickými veličinami a koncentracemi plynných polutantů? Autor: RNDr. Naděžda Slezáčková Zíková Katedra: Katedra meteorologie a ochrany ovzduší Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr. Laboratoř chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Pětiletá řada měření koncentrací amosférického aerosolu (AA) na poza- d'ové stanici Košetice byla porovnána s meteorologickými záznamy a koncentrace- mi plynných polutantů. Bylo popsáno jak měření, tak zpracování aerosolových dat, a naměřená časová rada AA byla statisticky popsána. Dlouhodobé měření AA je nutné z důvodu velké časové proměnlivosti koncentrací AA s výrazným ročním chodem, který je ovlivněn především dvěma jevy. Od dubna do září jsou celkové koncentrace řízeny hlavně vznikem nových částic v atmosféře tzv. nukleacemi, zatímco od října do března ovlivňuje koncentrace AA dálkový trans- port a/nebo lokální znečištění. Z toho důvodu je nutné vlivy meteorologických parametrů a plynných polutantů na AA popisovat odděleně v jednotlivých ročních obdobích. Závislost AA na meteorologických parametrech a koncentracích plyn- ných...
|
|
|
Study of size-resolved atmospheric aerosol using cascade impactors
Kozáková, Jana ; Schwarz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Michal (oponent) ; Krejci, Radovan (oponent)
Disertační práce zahrnuje dva hlavní projekty: 1) výzkum intermodální frakce atmosférického aerosolu a 2) vliv regionálního transportu znečištění ovzduší na kvalitu ovzduší v Ostravě. Úvod a cíl 1. projektu. Jemná a hrubá frakce atmosférického aerosolu jsou považovány za samostatné znečišťující látky. Překrývají se v oblasti velikosti částic mezi 1 - 2.5 µm aerodynamického průměru (dae). Tento překryv představuje intermodální frakci (PM1-2.5). Zdroje jemné i hrubé frakce přispívají různou měrou ke koncentraci PM1-2.5 na lokalitách s různými zdroji a kvůli měnícím se meteorologickým podmínkám. Z tohoto důvodu se vede diskuze, zdali by vedle frakce PM2.5 měla i PM1 být zahrnuta do seznamu legislativních standardů a monitorována jako polutant představující jemnou frakci atmosférického aerosolu. Pronikání hrubé frakce do PM2.5 může vést k nepřesnostem v identifikaci zdrojů znečištění a v epidemiologických či expozičních studiích. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi PM1-2.5 a hrubou (PM2.5-10 nebo PM>2.5)/jemnou (PM1) frakcí během odlišných meteorologických podmínek v zimních a letních sezónách a na různých lokalitách v České republice. Úvod a cíl 2. projektu. Imisní limity stanovené Evropskou unií jsou dlouhodobě překračovány v Ostravském regionu, ve kterém je kvalita ovzduší jedna z nejhorších...
|
host ::
RSS.